top of page

Jak jsem objevila semínko, které prý léčí vše, kromě smrti.



Účinky semínek této rostliny znali již před tisíci lety a používá se především v arabských státech a Indii. Ale to, proč se o tomto zázračném semínku chci dnes zmínit souvisí s tím, jak funguje paměť našeho těla, a jak k nám tělo promlouvá. Jak to tedy všechno začalo?



Asi před 18 lety jsem byla na dovolené v jednom z arabských států. Co kraj, to jiné speciality, které může člověk ochutnat. A to bylo také poprvé, kdy so to stalo. Během večeře jsem zachytila velmi jemnou, ale naprosto fascinující vůni. Věděla jsem, že je to něco, co velmi dobře znám, ale přitom jsem nic podobného ještě nikdy necítila. V tu chvíli se stalo něco neuvěřitelného, hlava jakoby se dostala do vakua, všechny myšlenky zůstaly nehybně stát a čas se zastavil. Byl tam jen moment čehosi tak důvěrně známého, přitom vlastně naprosto cizího. Mozek zpomalil a nechtěl se zabývat ničím jiným, zkrátka jen toužil po splynutí s touto vůní. Chodila jsem kolem stolů s jídlem sem a tam a snažila se najít zdroj toho, čemu jsem zkrátka nedokázala odolat. Nemohla jsem však identifikovat, odkud se to bere. Asi bych musela vše očichat a to by bylo víc než trapné. Už tak jsem tam musela vypadat divně. Zdroj té vůně jsem ten večer nenašla a tak jsem to nechala být, vlastně jsem na ten zážitek skoro zapomněla. Avšak poslední den ráno se to celé opakovalo. “Už je to tu zas”, řekla jsem si. Tentokrát jsem procházela okolo stolu, kde někdo nechal kousek housky a másla po snídani. Zastavila jsem se a zkoumala, zda ta vůně nepřichází právě odsud. Máslo a houska? To asi nebude ono. V tom mě však zaujalo cosi černého na talíři vedle housky, jakési tmavé drobečky. Aha, bingo! Běžela jsem ihned k pultu s pečivem a hledala housku s černými semínky. “Mám to”, konečně. Nemohla jsem se nabažit té vůně. Bylo v ní cosi dávného, okouzlujícího, co jsem neznala, ale moje tělo si to stále pamatovalo. Uvědomila jsem si určité souvislosti, aniž bych tušila, co je to vlastně za koření, jehož vůně byla příčinou rozpomenutí se na něco velmi, velmi starého. V tu chvíli o původ těch černých zrníček vlastně vůbec nešlo, jen jsem měla pochopit něco o sobě. Byl to pocit něčeho tak důvěrně známého, dostala jsem důležitou zprávu. Tělo se rozpomenulo na něco, co mysl zkrátka nemůže znát ani vymyslet.


Náš čich je ze všech smyslových orgánů nejméně prozkoumaný. Je spojen s nejstarší částí mozku, limbickým systémem a hypotalamem. Jsou to řídící centra paměti a pocitů. Vůně a pachy mohou přinášet vzpomínky na dlouho zapomenuté události nejen z tohoto života, tak jak ho známe. Informují nás, proč nám určité situace tzv. voní, či naopak. Oživují pocity, které jsme v dané situaci měli a to nejen my, ale i naši předci. Představují pro důležité zprávy pro náš život, pro naše vztahy, rozhodování a zdraví. Pachová komunikace je dnes velmi opomíjená a v této době navíc silně potlačovaná. To, jak vzduch prochází nosem a jeho přímé spojení s mozkem, má obrovský význam pro náš život. Čichové buňky se nachází v nosní dutině těsně pod čelním lalokem mozku. Jsou vybaveny vlhkými řasinkami, které fungují jako malé přijímače signálů, jenž putují dále do mozku, kde se informace zpracovávají.


Jak přesně probíhá čichové vnímání na molekulární úrovni je stále ještě dost nejasné a kvantová fyzika přichází s vysvětlením, že zásadní roli v čichu hraje vlnění, tedy vibrace určité vůně či pachu. Může se tedy stát, že přestože má zdroj vůně jiné molekulární složení, vibrace si mohou být velmi podobné, tudíž nám budou molekulárně odlišné látky vonět stejně nebo podobně.



Ale zpátky k semínku nebeské rostliny, o kterém jsem si přečetla až o mnoho let později, i to, že se jí tak říká. Jedná se o Semen cumini nigri, tedy semínko černého kmínu. Ukrývá v sobě více jak 100 účinných látek. Na internetu lze nalézt spoustu informací o jeho účincích a použití, a proto se o tom nebudu zde podrobněji rozepisovat. Stejně není třeba si tyto informace pamatovat. Zkrátka buď si vás nějaká rostlinka přitáhne nebo ne, podle toho také poznáte, zda její pomoc potřebujete, či nikoli. To neznamená, že vám musí za každou cenu vonět, zkrátka vás jen bude na té vůni nebo pachu něco přitahovat. Jestliže vám dá tělo signál, že je to ono, že je to něco, co teď nutně potřebujete, jděte do toho. Požádejte tuto rostlinu o pomoc, začněte ji studovat na sobě , v jaké formě, nálevu, či jiném použití vám dělá nejlépe, a zda ji vůbec musíte pít či jíst. Někdy stačí jen její přítomnost, která vám přinese tu správnou informaci. Vaše tělo vám samo napoví. Stačí vnímat a pozorovat.



A jak to mám dnes já a černý kmín? Toto semínko mě začne vábit pokaždé, kdykoli začnu pociťovat skleslost a ztrátu síly. Prostě jen tak sedím nebo něco dělám a najednou začnu vnímat jeho vůni, jako by tam někde kolem byl. Je to takový signál, telefonát, které mé tělo zachytí. Poslechnu a mířím si pro něj do kuchyně. Pozdravím ho a poděkuji, že na mě myslí. Říká, že mě taky rádo vidí. Nejprve několik zrníček mezi prsty jen rozmělním a čichám tak dlouho, dokud cítím, že tu vůni stále potřebuji. Mám pocit, jako by hlavou prošel lehký vánek. Potom ho několik minut ponechám rozvonět horkým vzduchem u ohniště nebo v troubě. Chutná jako sladké oříšky. Žvýkám je a najednou pociťuji příjemné teplo v okolí srdce a plic. Hotovo. Zpráva těla byla vyslyšena. Většinou stačí pár minut a vše je najednou jinak, mám lepší náladu a více energie.


A proč se jí říká nebeská bylinka? Možná pro její krásnou modrou barvu, nebo že nosí zprávy z nebes? Kdo ví...


Jedno jsem však pochopila, vše začne být kolem nás kouzelné, když začneme cítit a naslouchat. Cítit znamená vnímat vlnění života kolem nás. Čich je jednou z cest. Život sám je neustálá komunikace, bez ustání. Stačí se jí jen účastnit.


Jak cítit signály svého těla? Vnímat, co je oku neviditelné a uchu neslyšitelné? Vnímat život, který je zdánlivě mimo náš dosah? Již brzy v připravované knize "KDO JSEM".




15 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page